Detail aktuality


Gigantic Racing Team na Dolcenduro 2015
Publikováno: 2015-03-01 20:04:55
Zatímco u nás stále panuje zima a většina závodníků je zhruba v polovině přípravy a teprve zvažují odjezd za teplem, na jihu Itálie se již pořádají závody.

Zatímco u nás stále panuje zima a většina závodníků je zhruba v polovině přípravy a teprve zvažují odjezd za teplem, na jihu Itálie se již pořádají závody.
Jelikož byl zrušen italský seriál Superenduro MTB, na který se každým rokem rádi vracíme, zvažovali jsme jinou alternativu. Když jsme obdrželi pozvání od pořadatele Dolcenduro Leandra Di Franca, tak nás napadlo, zda konec února není brzy na našince jet někam závodit. Nakonec jsme se já (Milan Smetaník) a Martin PajmaGigantic Racing Teamu domluvili, že bychom to mohli zkusit. Už kvůli získání nových zkušeností z nových tratí, organizace závodu apod…




Městečko Dolceacqua



Dolceacqua je malé historické městečko na rozhraní Itálie a Francie a proto se také závod bere zatím jako lokální se závodníky z Itálie a Francie. Každý další závodník z jiné země je tak trochu rarita tak, jako jsme tam byli my. Letos to byl teprve druhý ročník, ale na startovce, která byla pouze pro 180 závodníků (ale zájem byl daleko větší) se objevila i jména jako Nicolas Vouilloz, Loic Bruni, Karim Amour, Florian Nicolai a také italské hvězdy bratři Lupatové, Manuel Ducci nebo Marco Milivinti.




Milan Smetaník, Martin Pajma – PS1



Samotný závod se konal v neděli a tak jsme se vydali na jih ve středu na noc. Ve čtvrtek ráno jsme byli na místě, hned jsme se ubytovali a po menší pauze jsme vzali kola a jeli omrknout traily. Vše bylo pořadatelem značeno již týden dopředu, takže nebyl problém s hledáním jednotlivých erzet. Celkově se jednalo o 4 měřené úseky, ke kterým byl pořadatelem přislíben ještě jeden tajný měřený úsek, na který by ale muselo být pěkné počasí (zřejmě hodně DH).




Značení Dolcenduro



Erzety byly rozdílné jak v povrchu, sklonu, náročnosti a hlavně délce. Erzety 1 a 3 byly časově kolem 6–8 minut, erzeta 2 zhruba 2 minuty (hodně rychlá) a erzeta 4 měla název DH a délka kolem 4–5 minut. V celém závodu byly pouze 2 výjezdy, ale musel jsi se vždy dostat nad 2 erzety.




Milan Smetaník – trénink na PS3



Čtvtek byl pro nás pouze seznámením s trailem a na pátek jsme si naplánovali 2× projetí všech 4 erzet. Najížděli jsme si nějaké stopy, ale na zapamatování délkou a náročností trailů to jednoduché nebylo. Již v pátek jsme se na kopcích potkávali jak s běžnými závodníky, tak i s profesionály. Byla radost na to koukat. Projet si závod 2× v jednom dni bylo dost náročné, ale na sobotu jsme si naplánovali den volna a jelikož jsme sebou měli dámskou podporu v podobě našich manželek, zajeli jsme se mrknout do Monaca. Den odpočinku byl poměrně dobře naplánován, jelikož v sobotu od rána začalo dost pršet a vytrvalý déšť se stupňoval a trval až do večera. Tak se stalo to, co jsme my ani organizátoři nechtěli. Vzhledem k počasí byla zrušena tajná erzeta a závodilo se na 4 měřených úsecích. Ještě v sobotu večer jsme byli nafasovat startovní čísla a odevzdali jsme organizátorům naše kola. Kola se nakládala na náklaďáky a odvážela se pod první výšlap, který se nacházel ještě 15 km za městem.




Martin Pajma – trénink na PS1



Neděle byla opakem sobotního počasí a vylezlo krásně slunce, avšak na promočené traily to moc vliv nemělo. Ráno nás pořadatel nacpal do autobusů a konal se přesun ke startu celého závodu. Systém závodu byl téměř shodný jako na Superenduro v Itálii nebo většině známý systém z českého ScottXrace série, která je věrnou kopií právě zmiňovaného Superendura. Na kolo se nalepil štítek s časy jednotlivých startů všech erzet a čas projetí cílem, který byl na náměstí Dolceacqua.




Milan Smetaník – PS1



Časy přejezdů jsme měli vyzkoušené z tréninku, takže jak jsme ráno obdrželi štítky s časy, tak jsme věděli, že tam ve výšlapech nebude moc prostoru pro nějaké debaty na kolech. Na každém startu máme tak 5–7 minut.




Martin Pajma – PS4



Nebudu popisovat jednotlivé erzety, ale trať jsme měli najetou za sucha, takže v závodě se jelo podstatně jinak. Je to víc na jistotu. Plán byl takový, že bychom se výsledkem chtěli dostat do první třetiny startovního pole. Po první erzetě, kde jsem já měl jeden pád a Martin také, se zase tak špatně necítíme a v cíli zjišťujeme, že v 1. erzetě je Martin 39 (4. ve své kategorii) a já 45. (také 4. ve své kategorii), takže to tak špatné není. Bohužel se pro mě druhá erzeta stává osudnou, jelikož je nejkratší a opravdu hodně rychlá a v jednom úseku mi to ustřeluje na zabláceném kameni a tak skoro v 50 km rychlosti letím přes řídítka do šutrů. Tělesná schránka je naštěstí jen potlučená, ale na kole zjišťuji ohnutou kliku a pedál a to tak, že se v závodu nedá pokračovat, protože zrovna po druhé erzetě následuje jeden a půl hodinový výšlap.




Milan Smetaník – dojezd po pádu na PS2



Martin pokračuje již sám a vede si poměrně slušně. Ve druhé erzetě je ve své kategorii na 3. místě a tak v cíli čekáme, jak si povede dál. Třetí erzeta je ta nejšlapavější s největšími výjezdy a také nejbahnitější. Martin zde bohužel ztrácí v boji o 3. místo v kategorii cenné vteřiny a v poslední erzetě to již není schopen dohnat, tak je nakonec v kategorii M2 na pěkném 4. místě a celkově na slušném 37. místě.




Martin Pajma v závodní jízdě na PS3



Závod byl skvělý, organizačně téměř 100%, jen vyhlášení vítězů se konalo skoro o hodinu později než bylo v plánu, ale velká poklona a poděkování organizátorům.
Také jsme ještě obdrželi od zástupců města Dolceacqua present v podobě 2 lahví místního vína za nejvzdálenějšího zahraničního závodníka.




Present od zástupců města Dolceacqua



Za nás můžeme konstatovat, že bychom se na této akci objevili klidně za rok znovu. Doporučil bych tento závod klidně i dalším našim závodníkům, ale také těm, kdo se chystá nebo již pořádá nějaké závody, pro inspiraci.




Chtěli bychom poděkovat firmám, co nás podporují:  Nukeproof, Manobike, O'Neal, USN CZ, Five-ten.cz, 69 wear, Gigantic-bikeshop.cz.